Bezrámová okna: když sklo přebírá hlavní roli v architektuře

Co vlastně znamená bezrámové okno?

Pojem „bezrámové okno“ může být trochu zavádějící. Každé velkoformátové zasklení potřebuje konstrukci, která bezpečně přenese jeho hmotnost a zatížení.

Rozdíl spočívá v tom, jak moc je tato konstrukce v hotové stavbě vidět.

U klasického okna je rám výraznou součástí otvoru. U bezrámového řešení se naopak většina rámu ukrývá do skladby podlahy, stěny nebo stropu. Z interiéru tak zůstává dominantní především samotná plocha skla.

Právě to umožňuje vytvářet prosklené stěny s minimem vizuálních bariér a maximálním propojením interiéru s okolní krajinou.

Méně rámu. Více architektury.

Smyslem bezrámového zasklení není odstranit rám za každou cenu. Jde o to, aby technické řešení ustoupilo architektuře.

Velké skleněné plochy přinášejí do interiéru více přirozeného světla a umožňují pracovat s výhledem jako se skutečnou součástí prostoru. Okno už není pouze otvor ve stěně. Může se stát celou stěnou.

To je důvod, proč se bezrámová a velkoformátová zasklení stále častěji objevují u moderních rodinných domů, vil i dalších architektonicky výrazných staveb.

Pro architekta přinášejí větší svobodu při návrhu. Současně ale vyžadují, aby se sklo začalo řešit dostatečně brzy.

Velké sklo není jen zvětšené okno

S rostoucím formátem skla se mění i technické požadavky.

Velkoformátová tabule může vážit stovky kilogramů. U skutečně velkých konstrukcí se dostáváme výrazně výše. Proto je potřeba řešit nejen samotné sklo, ale celý systém:

• rozměry a skladbu izolačního skla,

• statické zatížení,

• způsob kotvení,

• konstrukci rámu,

• napojení na stavbu,

• tepelnou techniku,

• dopravu a manipulaci,

• způsob montáže.

Právě tady se ukazuje rozdíl mezi návrhem běžného okna a velkoformátového zasklení.

OBSIDIAN pracuje s izolačními skly až do formátu přibližně 6 000 × 3 210 mm, což umožňuje navrhovat skutečně rozsáhlé prosklené plochy bez zbytečného dělení.

Fixní zasklení nebo posuvný portál?

Ne každá prosklená plocha musí být otevíravá.

Naopak.
Pokud má zasklení především přivést do interiéru světlo nebo otevřít výhled, bývá architektonicky nejčistším řešením velkoformátový fix.

Fixní zasklení umožňuje pracovat s velmi subtilním detailem a zároveň eliminuje řadu mechanických prvků potřebných u otevíravých konstrukcí.

Tam, kde je potřeba propojit interiér přímo s terasou nebo zahradou, přichází na řadu velkoformátové posuvné systémy.

Moderní hliníkové HS portály umožňují kombinovat velká pohyblivá křídla s fixními skleněnými plochami tak, aby celý celek působil vizuálně jednotně.

Výsledkem může být několik metrů široká prosklená stěna, jejíž část lze jednoduše otevřít směrem do zahrady.

Sklo rozhoduje stejně jako rám

U velkoformátového zasklení je přirozené soustředit se na subtilnost profilů. Jenže rám představuje pouze jednu část výsledku.

Stejně důležitá je samotná skleněná výplň.

Její skladba ovlivňuje tepelnou izolaci, povrchovou teplotu skla, akustiku, solární zisky i celkový komfort v místnosti.

Právě proto OBSIDIAN nevnímá okno pouze jako rám se sklem. Jsme především skláři a k návrhu zasklení přistupujeme jako k jednomu funkčnímu celku.

U projektů s velkými prosklenými plochami může být zajímavou variantou také čtyřvrstvé izolační sklo. Jeho smyslem není pouze dosažení nízké hodnoty prostupu tepla, ale také zvýšení povrchové teploty skla a komfortu v bezprostřední blízkosti prosklení.

Detail napojení rozhoduje

Nejlepší bezrámové zasklení je takové, u kterého technické řešení téměř nevnímáte.

A právě proto je kritickým místem detail.

Rám lze například částečně nebo téměř úplně skrýt do skladby podlahy. Podobně lze řešit jeho napojení na stěny a strop.

Z pohledu interiéru potom vzniká čistá skleněná plocha, která může pokračovat prakticky od podlahy až ke stropu.

Aby výsledek fungoval nejen vizuálně, ale také technicky, musí být správně vyřešeno napojení na konstrukci stavby, hydroizolace, tepelná izolace i montáž.

Proto dává smysl řešit velkoformátové zasklení už v projektu - nikoli až ve chvíli, kdy jsou stavební otvory hotové.

Architekt by měl znát řešení ještě před dokončením projektu

U standardního okna lze řadu detailů vyřešit poměrně pozdě. U několikasetkilogramové skleněné tabule už to tak jednoduché není.

Projektant nebo architekt by měl ideálně předem vědět:

• jaký bude maximální rozměr skla,

• kde budou fixní části,

• kde bude posuvný portál,

• jak bude rám zapuštěný do konstrukce,

• jak se sklo dostane na místo.

U velkých formátů může být důležitá například dostupnost stavby pro manipulační techniku nebo možnost osazení skla pomocí jeřábu.

Čím dříve jsou tyto otázky vyřešené, tím čistší může být výsledný detail.

Velkoformátové zasklení v praxi

Dobře navržené bezrámové zasklení nemusí být samo o sobě dominantou stavby. Často funguje přesně opačně.

Nechá vyniknout architekturu, interiér a okolní prostředí.

Například u realizace rodinného domu Praha–Říčany jsme pracovali s přibližně 165 m² prosklených ploch. Součástí projektu byl také bezrámový velkoformátový fixní světlík a rozsáhlá zasklení pracující s minimálními pohledovými šířkami.

Prohlédnout realizaci Praha–Říčany.

Dalším příkladem je rodinný dům v Ostratě, kde velké fixní plochy doplňují posuvné systémy a architektura pracuje s maximálním propojením interiéru s okolím.

Prohlédnout realizaci RD Ostrata.

Bezrámové zasklení začíná dobrým návrhem

Výsledkem dobrého návrhu není okno, kterého si všimnete. Je to výhled, světlo a prostor, který díky němu vznikne.

Technologie, rám i konstrukční detaily mají fungovat v pozadí.

Právě v tom vidíme smysl bezrámového zasklení: minimum konstrukce v pohledu, maximum skla a co největší svoboda pro architekturu.

Řešíte projekt s velkoformátovým zasklením?

Pokud připravujete rodinný dům, vilu nebo jiný projekt s velkými prosklenými plochami, vyplatí se konzultovat jejich řešení už ve fázi návrhu.

Pomůžeme s volbou skladby skla, maximálními rozměry, systémem profilů i technickým detailem napojení na stavbu.

Více o bezrámových oknech OBSIDIAN.